ZÁKLADNÍ DĚLENÍ
Pro rum neexistuje jednotná definice výroby a druhu. Například v Kolumbii je stanoven obsah alkoholu na 50% obj., v Čile a Venezuele pouze 40%, Mexiko požaduje, aby rum zrál v sudu minimálně 8 měsíců, zato v Dominikánské rep., Panamě a Venezuele požadují 2 roky.
Pojmenování a dělení rumu se liší téměř stát od státu.
Argentina definuje rum jako bílý, zlatý, lehký a extra lehký, zatímco USA zná rum, rumový likér a ovocný rum. V České rep. známe dělení na bílý a tmavý rum.
Nejlépe by se dal rum rozdělit podle jazyku, kterým je tradičně v dané oblasti výroby mluveno.
Španělsky mluvící národy vyrábějí světlé rumy s čistou chutí (Kuba, Puerto Rico, Kolumbie, Venezuela).
Anglicky hovořícím oblastem je tradiční rum tmavý, jenž má plnější chuť a aroma melasy (Bermudy, Belize, Saint Kitts, Jamaica).
Naproti tomu bývalé kolonie Francie vyrábějí rum z cukrového sirupu. Tento rum má silnější příchuť cukrové třtiny, patří mezi více ceněné (Haiti, Guadeloupe, Marie-Galoute, Martinik). Vedle tohoto vznikají speciální druhy rumu jako brazilská Cachaca, panamský Seco, indonezský Arak, nebo mexické napodobeniny rumu a rumové likéry.
Zde by se dal přiřadit i český Tuzemák, který je však vyroben z bramborové břečky, a proto podle součastných směrnic EU a ČR, nesmí nést označení rum.
